Text a foto – Kirill Berezovskii, K6
To je můj první cestovní úkol v novém roce. Jel jsem do Bilkové vily v neděli ráno, protože to je blízko místa kde bydlím (to je hezký Krystal, víte to?). Jel jsem metrem a pak chrupal nohama o sníh. Obecně řečeno, Praha po Petrohradu působí dojmem tichého a klidného města. V Petrohradu vždycky něco se stává okolo tebe, hodně lidi chodí a něco říká nebo křičí, autíčky se rozbijí, někdo křičí o tom, že ty musíš koupit u něho ten slavný svetr nebo hračku… A ovšem hodně lidi se strká a spěchá někam, protože v tom slavném městě na Nevě ty pořád nemáš čas na všechno, co chceš udělat.
Tak nejdřív jsem udělal fotky exteriéru vily, která byla postavěna z pálených cihel, se sloupy a balkony. Vypadá to krásné spolu se sněhem. Podívejte se na fotky, kdybyste nevěřili mně.
František Bílek udělal design svého domu samostatně. To je moc hezké, když člověk muže udělat projekt svého domu samostatně a všechno uvnitř bude jak on chce… Uvnitř je ho kabinet, jídelna, bibliotéka, originální skříň a několik komnat. Interiér je moc světlý a útulný. Ale zajímavější tam jsou sochy Bíleka.
František Bílek je velmi náboženský člověk, a to se promítnulo v ho díle. 
Tam jsou „Adam a Eva“, „Moses“, „Ukřižování“, „Hlava Krista“ a dal. Sochy jsou opravdu emocionální, a lidi, kterých zobrazuje, je pravděpodobně jako živé a trpí opravdové muky. Nejsem náboženský člověk, ale respektuju lidi, které vidí a věří v to a hlavně těžké a hodně pracují v tom směru. To je jich mise a poslaní. Oni nejsou maloměšťáci, ale Občany, které má svoje ideály a se snaží nějakým způsobem vylepšit náš svět.