Text a foto – Marina Dolgikh
1 listopadu jsme šli do Muzea hlavního města Prahy. Šli jsme s naší školou. Byli jsme tam v 10 hodin ráno a bylo jsme tam do 11:30. Muzeum je moc krásny, ale myslím že on je malý. 
Viděli jsme mnoho starých a velmi cenných věcí taky byli tam velmi krásné sochy. Druhá expozice byla o fotografiích 20 století období druhé světové války. To je bylo moc historicky. Taky jsme viděli výstavu období první světové války a revoluce v roce 1848. 
Ještě byla výstava o starovĕkém světĕ. Moc líbí se mi staré oblečení, tam je krásné a velmi neobvykle historické šaty, a vojenské oblečení.
Na výstave jsem hodně fotografovala.
Ale, bohužel, nemohla číst mnoho informací v češtině. Po výstavě jsme šli do kavárny a jedli jsme tam chutnou polévku. Posle jsme šli na procházku a byli jsme v krásném parku. Byl to velmi zajímavý, informativní a kulturní den.
Text – Natalia Ivonina
Ve čtvrtek jsme šli celou skupinou do Muzea Hlavního města Prahy. Pro mně to bylo opravdu zajímavé, protože studuju moderní dějiny, a v současné době studujeme vznik samostatného Československa a První Republiku. Proto jsem měla velký zájem o výstavu na prvním patre, ktera byla o tom, jak se začínala První Republika. Například mi hrozně líbil dokumentální film o příjezdu TGM do Československa. Na lekci jsme se podívali na jiný hraný film, ve kterem také byla scéna příjezdu TGM do Prahy, a pro mně bylo dívné, že v tom filmu všechno bylo uděláno podle reality (jak stojí lidi, jak se střídá záběry, jak vypadá TGM a jeho příbuzné a tak dál). Ještě mi líbilo, že ta vystava obsahovala různé druhy informacii. Tam nebyli jenom typické muzejní exponáty, ale také hudba tento doby, fejeton, který byl tehdy nápsan a hodně dokumentárních filmů. Bohužel, v Rusko to můžete potkat jenom občas, obzvláště ve velkých a významných muzeích.
Ale zustatek expozicii nebyl pro mně zajimavý. Skoro nic nevím o klasickém religiozním umění, a nemám o tom zájem. A proto všichni te ukřižování pro mně vypadají stejně. Může být, to by bylo jinak, kdyby byla jsem tam jedna a ne ve skupině. Pamatuji, že když v září jsem byla v Národní galerii, na te ukřižování jsem měla jiný názor a cítila jsem něco jako třepetání.