Aneb Jak jsme se seznamovali s pražským moderním uměním

Kampus Hybernská je součástí Filozofické Fakulty Univerzity Karlovy. Je to místo, kde vždycky můžete najít přednášky profesorů různých vysokých škol, dílnu, literární festivaly, komentovaný kinopokazy, kurzy světových jazyků a tak dál. A ještě uvnitř rozmístěná galerie „Pokoje“.

A jsme byli na výstavě, kterou zorganizovala Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze a instalace pro kterou udělali studenty pěti ateliérů té školy. Bylo tam víc než 40 pokojů a v každém něco neobyčejného. Ten rok všechny studenti ve své tvorbě reflektovali temu „ozvěna“.

Podle našeho názoru české moderní umění má několik rozdílů ot ruského. Za prvé, ono je hrozně pracuje s politikou. Nikdy na ruské umělecké výstavě nemůžete uvidět portrét Putina nebo nějakého jiného politika. Ale v Čechách je důležitější mluvit o aktuálních temach, než o globálních problémech lidského života.

České umělci stejně jako ruské reflektují komunistickou dobu, ale úplně jinak. Ruské lidi tá doba ještě cítí jako velkou a aktuální traumu a proto nemohou mluvit o ní jako o minulosti. Ale na vystavach českých umělců Sovětský svaz často manifestuje přes nostalgie, jako místo, plné starých a pěkných věc, jako vzpomínka z dětství.

Odkaz na originál:   http://prehlidkaumeni.tilda.ws/page4059053.html