В четверг мы, группа искусствоведов, присутствовали на лекции чешского историка архитектуры Ростислава Швахи, которая проходила в Иституте истории искусств Академии наук ЧР. На эту интересную лекцию нас взяла наша преподаватель истории современного искусства пани Эва Яначева.

14. listopadu v 17:00 malá skupina budoucích kunsthistoriků vyšla ze školy a přijela na stanice Staroměstská, odkud musela dojít do Ústavu dějin umění Akademie věd. Sem nás pozvala paní Eva Janáčová, která tam pracuje a zároveň učí nás dějinám moderního umění.
To není poprvé, když naše přednášky trvají v Ústavu dějin umění AV. Během minulé návštěvy paní Eva ukázala nám útulnou knihovnu, v které jsou tisíce knih spojené s umění a kulturou. To nás moc překvapilo, nikdy jsme neviděli takovou velkou sbírku uměleckých dokumentů.
Ale teď byli jsme tady, abych jsme poslouchali přednášku slavného českého historika architektury Rostislava Šváchy o památkové péči v Čechách. Nejvýstižnějším příkladem byla nyní zničující budova Transgasu.

Lekce byla o tom, nakolik nepodstatné jsou péče a stavby slohu brutalismusu a postmodernismusu pro lidi v České republice. Jelikož ti budovy byli postaveny v period komunismu, oni připomínají lidem tu strašnou dobu a příhody, které museli zakusit. Není divu, že teď nikdo nechce je vidět, ale chce zbořit. At‘ ta doba je jakýkoli, nelze hubit to, co není jenom část historie, ale i část světového umění. To byla původní myšlenka profesora Šváchy, kterou on vyjádřil různými příklady z České republiky a taky z celého světa. Ale hlavním příkladem byla, samozřejmě, budova Transgasu, zničení kterou, bohužel, nemůžeme nijak odvrátit.
Po přednášce jsme byli trochu smutné z těch poznatek, ale cítili jsme taky nadšeně, protože dozvěděli jsme se hodně kvalitní informace. Porozuměli jsme víc znalosti o architektuře 20. století a pochopili jsme, jakou důležitou historickou a kulturní hodnotu mají.
Děkujeme moc paní Evu za pozvání! Naše učitelka dělá všechno, abych jsme viděli život umění Prahy nejen v učebnicích, ale i svými vlastními očima. Už čekáme na sledující aktivity! To bude jízda!“