Text a foto – Anatoliy Chernoussov, K1

Dozvěděl jsem si, že v knihovně Goethe Institutu je výstava o dílech a životě Franza Kafky, jíž část je virtuální realita, a šel jsem se tam podívat. Virtuální realita je velmi zábavná, ale zajímavější je sama knihovna.

Knihovna Goethe Institutu je obvyklá moderní knihovna, která se nachází v budově v stylu secese a nabízí standardní knihovnické služby nejlepší technologickou metodou. Ale je tam také koutek, který je výjimkou. Tato police se nazývá Knihovna věcí.

V Knihovně věcí si můžete půjčit řadu užitečných věcí, to jsou fotoaparát, gramofon, shacker na koktaily, vrtačka, projektor, šicí stroj, mikroskop, brýle VR apod. Už je nemáte vlastnit, když si můžete kdykoliv půjčit. Kolikrát v životě budete potřebovat mini planetárium? Jednou? Možna dvakrát. Opravdu chcete utratit za tuto věc, která se pak bude pokrývat prachem v garáži?

Futurologové říkají, že spoluspotřebitelství je naše budoucnost. Lidé si budou víc půjčovat a míň kupovat. Tyká se to nejen bytů, aut a užitecné věcí, ale i oblečení. Jedná se o to, že vyrábíme víc, než potřebujeme, a víc, než si můžeme dovolit, jestli budeme počítat se zdroji. Proč bychom nemohli užívat věci spolu.

Když si myslíte, že spoluspotřebitelství je jen nesbytečná fantasie, prosím vás do pražského MHD. Samozřejmě, MHD je také model spoluspotřebitelství, ale můj příklad je starší. V metru, v autobusu a v tramvaji hodně lidí čtou. Většina těch knih má na hřbetu knihovnickou nálepku.

Obvyklá knihovna, jež je část každého města, je příkladem spoluspotřebitelství a užíváme ji už pár tisíc let.