Text a foto – Kirill Berezovskii, K6
Jak to bylo? Nevím… Moc nejednoznačně a kontroverzně. Avšak skutečně můžu říct, že sochařství Davida Černého vyvolávají pocit hnusu.
V neděli jsem se díval na 4 sochy: „Kůň“, „Viselec“, „Embryo“, „Čůrající postavy“. Myslím, že „Kůň“, který visí teď pod kupolí Paláce Lucerna, je velmi mnohovýznamová socha. To je parodie a satira svatého Václava, nejslavnější památky v Praze. Rovněž to je výsměch společenských ideálů a životního stylu, který prohlašuje vysoké ideály, ale v reálu, naopak, společenský život je sprostý a vulgární.
Příští socha se jmenuje „Viselec“, to je člověk, který visí na budově na Betlémské náměstí. Předpokládá se, že ten člověk je podobný Zikmundu Freudu nebo Vladimiru Leninu, ale já jsem nenašel přesnou podobu. Myslím, že ta socha je také mnohoznačná a vyjadřují padání komunistických ideálů nebo komplikace teorie psychoanalýza.
Potom jsem šel k nevelkému a nenápadnému památku „Embryo“. To už není moc komplikované a symbolizuje narození života, tvorby a umění.
Poslední památek je „Čůrající postavy“, je vedle muzea Franca Kafky. Ta socha je opravdu podivná a trochu ošklivá. Dva muži stojí a čurají na mapu České republiky. Lidi můžou odeslat textovou zprávu na nějaké číslo, a oni budou čůrat tu zprávu na mapě. Ale docela nejasně, co vyjadřuje ta socha. To je absurd, který může obsahovat hodně smysly.
Myslím, že ten smysl, který vkládá Černý v sví výtvory, nestojí toho. To je provokace a marketing na 90 %, a idey a důležitost pro společnost jenom na 10 %.